Preambule této stránky

Když se 200 rodin na vesnici "sdruží" proti jedné - o čem to svědčí? Co to vypovídá o oněch dvoustech rodinách a co o té jedné. Jak se v takovéto vsi žije tomu množství sdružených a oněm druhým?

Předně chceme říci, že tomu tvrzení pana B. z 16.6.2019, že 200 studeneckých rodin se sdružilo proti jedné (či dvěma) rodinám, nevěříme. Myslíme si dokonce, že mnoho těch, co sice mají nějaký vztah ke studeneckému fotbalu, nesouhlasí s tím, co a jak se v tomto oddíle děje. Ale můžeme se mýlit....ono těch, kterých se toto sdružení týká, málo není.

Toliko k deklarovanému rozsahu sdružené nenávisti dle pana B., jež vznikla v tomto klubu jako prostředek k prosazení svých představ o normálnosti. Tuto „normalitu“ laskavému čtenáři a divákovi těchto stránek představíme.

To, že si nemalé množství lidí oblíbí pro ně příjemné "místečko" uprostřed obce např. u fotbalového hřiště a schází se tam, není zas až tak něco výjimečného. Když se rozhodnou z vlastní vůle (aniž by se někoho ptali a už vůbec ne platných předpisů a zákonů) si tam zařídit hospodu, zařídí si tam tedy hospůdku s posezením. Proč ne, řekne si někdo. A protože mají "rádi" fotbal a chtějí to dát všem najevo, seženou někde pořádný buben a začnou do něj třískat. Nejen při fotbale, vždy, kdy se komu zlíbí si příjde a zatluče si. Proč ne, řekne si opět někdo. Ale má to jeden háček.

Ono totiž to "místečko" je hned za plotem zahrad a domů jiných lidí a doslova pod jejich okny.

A tak se vraťme k oněm 200 rodinám, co se z jistých důvodů sdružily proti jedné (ve skutečnosti dvěma, ostatní domy a rodiny mlčí - mají své příbuzenské důvody) a ptejme se proč takovéto sdružení? Vnímavý čtenář již tuší...těm dvěma rodinám totiž patří ty domy se zahradou. A ta okna, pod kterými se to všechno odehrává...a nelíbí se jim to.

A co se jim - buhví proč? nelíbí? :

Třískání do bubnů ať se hraje fotbal, či nehraje (2016-2017), opilecké halekání ve večerní a noční době v oné načerno zařízené hospodě a přilehlém okolí. Anebo diskotéka až uši přecházejí právě tady pěkně u hospůdky, aby chlast a párek nebyly moc daleko.

A co se stane, když jim slušně dáte najevo, že jaksi na tom místě bydlíte? A že to, co tam někteří předvádí, vás skutečně, ale skutečně ruší...

Dnes to je 5 let, co jsme řekli, že toto již není možné považovat za "normalitu". A tak jsem se vydal se stížností, o které jsem doufal, že je první a poslední. Na obec v říjnu 2016. Před 5-ti členy rady obce jsem se pokusil vysvětlit naše stanovisko m.j. slovy "toto je sice stížnost, ale my vás prosíme, něco s tím udělejte, tam se nedá žít".

Výsledek?

Téměř okamžitě jsme terčem výsměchu, a pomluv napříč vesnicí, výzev ať se tedy odstěhujeme, když se nám to nelíbí - jich je přece víc a ve veřejném prostoru si mohou a tedy budou dělat co a kdy chtějí. Postupem času pomluvy a nadávky nabyly na údernosti. Mladíci sotva ofousovaní nás posílají spát do lesa, děti školou povinné vykřikují nadávky do hajzlů a sviní jedouc na kole po silnici (2016-2017), šuškají si něco o sviních, když jdete procházkou kolem hřiště s vnukem.

Od generace(í) mladších lidí jsme častováni od té doby výrazy - svině, hajzlové, piče, bezpáteřní náplavy (hm...manželka se do toho domu narodila a mne, moraváka z Hané, si tam přivedla). Jsme hajlující Hitlerovy příznivci, komunističtí emigranti, spekulanti s pozemky, to abychom vyjmenovali jen ty pomluvy a urážky, co jsme zachytili a lze je zdokladovat. Skandují u sousedů (přímá příbuznost s místním fotbalovým bosem a za účasti jakéhosi Adama...) „Pokorný, ty jsi svině“ a hází petardy přes plot na střechu našeho domu a do našeho auta. Flašku hodil "někdo" na náš dům tak šikovně, že jsme střepy vybírali z dětského pískoviště....

Zde se dovíte, co je důvodem pro tyto lidi k takovémuto chování. Za pozornost stojí v každém případě přístup „elity“ Studence, tedy předních představitelů obce a spolku SK Studenec. Za 5 let se tito elitáři nebyli schopni vymanit z pokrytectví a demagogie uplatňovaných ve vztahu k nám. Obecní úřad je od roku 2016 protektorátní kanceláří všeho toho, co se ve veřejném prostoru u kabin spolku dělo, děje a jak doufáme jednou dít nebude. Podobných protektorátních kanceláří mají členové spolku na úrovni místních státních úřadů a policie ale více.